KNIHY

https://www.databazeknih.cz/

HRAČKY

https://www.hracka-roku.cz/vitezove/

https://portalkvality.gov.cz/program-ceska-kvalita/znacky-kvality/bezpecna-a-kvalitni-hracka/

https://www.co-vybrat.cz/nejlepsi-interaktivni-hracka-pro-dite/

ČLÁNKY

🧩 Půjdeme do školy 

🎓 Úvod: Proč příprava dítěte na školu není jen o písmenech

Přechod z mateřské školy do základní školy patří k významným životním změnám – mění se režim, očekávání i role dítěte i rodičů. Dítě se musí přizpůsobit nové autoritě (učitelce), vydržet delší dobu soustředění, plnit úkoly, sedět u stolu a spolupracovat s vrstevníky.

Školní zralost není jen o znalosti písmen či počítání – jde o soulad více oblastí: motoriky, pozornosti, sociálních dovedností, řeči, sebeobsluhy i vnitřní motivace.

Rodiče mají nenahraditelnou roli – pomáhají dítěti těchto dovedností dosáhnout hravou formou a bez tlaku.

🧠 Co by dítě mělo zvládnout – klíčové oblasti

👐 1. Sebeobsluha, motorika a kontrola těla

• Samo se oblékne, zapne zip, knoflíky, zaváže tkaničky.

• Umí používat příbor, umýt ruce, vyčistit zuby, použít WC.

• Koordinace těla – běhá, skáče, hází a chytá míč.

• Jemná motorika – správný špetkový úchop tužky, stříhání, lepení, navlékání korálků.

💡 Tip: Dejte dítěti malou denní "odpovědnost" – nosí příbor, zapíná batoh, uklízí pastelky.

💬 2. Jazyk, řeč, komunikace

• Mluví ve větách, vyjadřuje své myšlenky a rozumí otázkám.

• Dokáže převyprávět krátký příběh nebo popsat obrázek.

• Rozlišuje první hlásku ve slově, pozná rýmy.

🎲 Hry: "Papoušek řekl…", "Slovní fotbal", hádanky a rýmovačky.

🔢 3. Kognitivní dovednosti a matematické základy

• Počítá předměty (do 5–10), porovnává "více – méně".

• Rozumí prostorovým pojmům (nahoře–dole, vlevo–vpravo, mezi, za, před).

• Třídí předměty podle barvy, tvaru, velikosti.

🧮 Hry: "Co zmizelo?" (Kimova hra), třídění knoflíků, puzzle, hledání tvarů v místnosti.

👁️ 4. Pozornost, paměť, vytrvalost

• Soustředí se na činnost 10–15 minut.

• Dokáže dokončit započatý úkol.

• Pamatuje si říkadla a pokyny.

🧩 Tip: Zkuste pexeso, "Najdi rozdíl", nebo krátké příběhy, které dítě doplňuje.

🖍️ 5. Příprava na psaní a grafomotorika

• Drží tužku uvolněně (špetkový úchop).

• Kreslí čáry, oblouky, vlnky, smyčky.

• Kreslí postavu, dům, strom, zvíře s detaily.

🎨 Cviky: "Malujeme kolečko jako sluníčko, malé jako jablíčko" – rytmicky s říkankou.

🎯 6. Sociální dovednosti a emoce

• Dodržuje pravidla hry, střídá se, umí prohrát.

• Vyjadřuje pocity, zvládá zklamání.

• Umí požádat o pomoc, poprosit, poděkovat.

🤝 Hry: Společenské hry, "Na rodinu", "Na obchod", dramatizace příběhů.

📅 Příklad týdenního miniplánu (10–15 min denně)

Den Dopoledne Odpoledne Pondělí Hádanky a rýmy Překážková dráha Úterý Třídění tvarů Pexeso Středa Modelína a stříhání Kimova hra Čtvrtek Příroda a pozorování Kresba postavy Pátek Stolní hra Čtení pohádky a rozhovor

📘 Zásady pro práci s předškolákem

✅ Krátce a často (5–10 minut).
✅ Hrou, ne drilem.
✅ Střídejte klidové a pohybové činnosti.
✅ Chvalte snahu, ne výkon.
✅ Každé dítě má jiné tempo – respektujte ho.

🧩 Desatero pro rodiče

1. Méně je více – krátké, pravidelné činnosti.

2. Chvalte, neporovnávejte.

3. Ptejte se, naslouchejte.

4. Učte v běžných situacích (vaření, oblékání).

5. Využívejte hry a pohyb.

6. Nechte dítě dokončit činnost.

7. Podporujte samostatnost.

8. Hledejte radost v učení.

9. Když si nejste jistí, poraďte se s učitelkou.

10. Každé dítě je jedinečné – učí se svým tempem.

🪶 Závěrem:
Příprava na školu by měla být přirozenou součástí života dítěte. Každý den přináší malé příležitosti k rozvoji – rozhovor, hra, procházka, tvoření. To nejdůležitější, co můžete svému dítěti dát, je čas, pozornost a pocit bezpečí. ❤️

Náměty her

🖍️ Vývoj dětské kresby – co prozrazují obrázky našich dětí

Dětská kresba není jen hra s pastelkami – je to způsob, jak dítě vyjadřuje svůj vnitřní svět. Každý obrázek vypovídá o tom, jak dítě přemýšlí, cítí a vníma svět kolem sebe. Rodiče mohou z kresby poznat mnohem víc, než by se na první pohled zdálo.

1️⃣ První čáranice (okolo 2 let)

Už batole si začne uvědomovat, že jeho pohyb zanechává stopu. Dítě objevuje kouzlo čmárání – čára vzniká úderem tužky do papíru, pohyb vychází z ramene a je zcela náhodný. Nejde o to, co kreslí, ale že kreslí. Těší ho samotný pohyb a výsledek není důležitý.
Kolem 3. roku už dítě rozpoznává, že jeho čáry něco připomínají. Může začít své čmáranice pojmenovávat ("To je maminka"), i když skutečná podoba s realitou zatím chybí.

2️⃣ Hlavonožec (3–4 roky)

Kolem třetího roku se objevuje první pokus o zobrazení člověka – hlava s nohama, někdy i s ručičkami. Dítě kreslí to, co ví, ne to, co vidí. Hlava je středem světa, protože právě tvář vnímá nejvíce. Oči a pusa se objevují jako první detaily.

3️⃣ Paňák a první detaily (4–6 let)

Kresba se zpřesňuje. K hlavonožci přibývá trup, ruce se připojují k tělu a děti začínají rozlišovat oblečení, vlasy nebo doplňky. Lidské postavy už se podobají "paňákům" a v obrázcích se objevují i další prvky – dům, strom, slunce, rodina.
Kolem 6. roku je lidská postava členěná, má ramena, krk a rozdělené nohy. Dítě začíná chápat proporce, ale stále zůstává věrné svému subjektivnímu pohledu – kreslí to, co je pro něj důležité.

4️⃣ Já a okolní svět (6–9 let)

S nástupem do školy dítě chápe vztahy mezi lidmi a věcmi. Do kreseb přidává pohyb, zkouší profil, základy perspektivy i tzv. rentgenové vidění (vidíme dovnitř domů nebo postav). Vzniká "příběhová" kresba, kde se už ukazuje vztah dítěte ke světu a k sobě samému.

5️⃣ Od fantazie k realitě (9 let a více)

Starší školní děti začínají kreslit to, co skutečně pozorují. Zlepšuje se proporce, přibývá detailů, pokoušejí se o stínování a prostor. Kresba se stává realistickou, někdy kritickou – děti už si všímají, že "to není dost hezké", a potřebují podporu a uznání, aby měly z tvorby radost dál.

✋ Co mohou rodiče sledovat

• Síla čáry: slabá a nejistá čára může ukazovat plachost, velmi silná zase napětí nebo impulzivitu.

• Barvy: volba barev odráží emoce – červená značí energii, modrá klid, černá může vyjadřovat úzkost nebo vzdor.

• Prostor: malé kresby v rohu papíru mohou naznačovat nejistotu, velké výkresy přes celý papír zase sebevědomí a otevřenost.

💬 Rady pro rodiče

• Nehodnoťte obrázek podle "krásy". Každé dítě se vyvíjí svým tempem.

• Nechte dítě kreslit volně – i když nepoznáte, co to je, má jeho výtvor význam.

• Vnímejte kresbu jako způsob komunikace: "Povíš mi, co jsi nakreslil?"

• Pokud dítě dlouhodobě nekreslí rádo, odmítá pastelky nebo jeho kresby působí neobvykle smutně či agresivně, lze se poradit s učitelkou MŠ, speciálním pedagogem nebo logopedem.

✏️ Shrnutí

Vývoj dětské kresby je přirozenou součástí dozrávání motoriky, vnímání i myšlení. Každý obrázek je oknem do dítěte – ukazuje, jak se cítí, jak chápe svět a kde právě na své cestě vyrůstání stojí. Podporujme děti v radosti z kreslení, nikoli v dokonalosti.

📚 Zdroje (zpracováno podle):
Thonová, Z. (2017). Vývoj dětské kresby a její možnosti v diagnostice. Jihočeská univerzita.
Uždil, J. (2002). Čáry, klikyháky, paňáci a auta. Portál.
Davido, R. (2001). Kresba jako nástroj poznání dítěte. Portál.
LogArte CentrUm (2025). Vývoj dětské kresby. Praha.

🧩 Motorika jako základní kámen vývoje

Každý rodič si přeje, aby se jeho dítko vyvíjelo co nejlépe a dosahovalo v životě úspěchů.
Základním stavebním kamenem vývoje je motorika – celková pohybová činnost člověka.

Úroveň motoriky odpovídá nejen za pohybové schopnosti dítěte, ale také za postavení těla, úchop předmětů (včetně tužky) a koordinaci.
Ovlivňuje také lateralitu (tedy praváctví a leváctví) a řečové dovednosti dítěte.

Určitá míra motorických dovedností je člověku vrozená, ale velkou část lze ovlivnit prostředím, výchovou a podněty, které dítěti poskytujeme.
Proto je důležité motoriku u dětí aktivně rozvíjet po všech stránkách.

⚙️ Druhy motoriky

Podle základního dělení rozlišujeme motoriku hrubou a jemnou.
Jemná motorika se dále dělí na:

• ✏️ Grafomotoriku – dovednosti související s psaním a kreslením

• 👄 Oromotoriku – motoriku mluvidel

• 👁️ Vizuomotoriku – dovednosti spojené s koordinací zraku a pohybu končetin

🚶‍♀️ Motorický vývoj a pohybové dovednosti dítěte podle věku

Na následujících řádcích najdete přehled toho, co by mělo dítě z hlediska motoriky zvládat v jednotlivých obdobích.
Mějte však na paměti, že každé dítě je individuální a vyvíjí se vlastním tempem.
Neměli bychom jednotlivé fáze uspěchávat, ale podporovat a motivovat dítě přiměřeně jeho schopnostem – například vhodným výběrem hraček.

🐾 Batole a motorika

Batolecí období trvá od 1 do 3 let.
Jsou to roky plné pohybu, objevování a trénování nových dovedností.
Děti se v tomto období zdokonalují v chůzi a rovnováze, okolo 18. měsíce se objevují první pokusy o běh.

Dvouleté dítě už často vyleze po schodech bez pomoci,
a okolo 3. roku zvládne i běh a střídání nohou při chůzi ze schodů.
Mezi 3. a 4. rokem dítě obvykle umí přeskočit čáru, stát na jedné noze nebo chodit po špičkách.
Začínají také první pokusy o jízdu na tříkolce nebo dětském kole.

Jemná motorika se v batolecím věku neustále zpřesňuje.
Kolem 18. měsíce se začíná tvořit preference ruky (pravák / levák),
a dítě už zvládne postavit komín alespoň ze tří kostek.

Dvouleté dítě obvykle dokáže prohlížet si samo knížku, nakreslit svislou čáru a napít se z hrnečku.

🎨 Předškolní věk a motorika

V předškolním věku se pohyby stávají plynulejšími, jistějšími a lépe koordinovanými.
Dítě by mělo zvládnout:

• přeskočit překážku, seskočit z lavičky

• skákat po jedné noze

• chytit i hodit míč

• udržet rovnováhu

• chodit pozpátku

• bruslit nebo jezdit na kole

Předškolák by měl ovládat i základní sebeobsluhu – obléknout se, zapnout zip, zavázat si tkaničky,
najíst se příborem, či zvládat běžné tvoření, malování a kreativní činnosti.

Tyto dovednosti by měli podporovat i rodiče doma.
Zkuste do programu s dětmi zařazovat tvořivé činnosti – malování, vystřihování, práci s papírem, plastelínou nebo vyrábění podle ročních období.

🖐️ Aktivity podporující jemnou motoriku:

• stříhání

• modelování

• nalepování samolepek

• věšení prádla s kolíčky

• navlékání korálků

• zavazování tkaniček

• stavebnice

• šroubování víček od lahví

  💪 Hrubá motorika

  Hrubá motorika zahrnuje pohyby celého těla a velkých svalových skupin.
  Je základem pro chůzi, běh, skoky, držení rovnováhy i celkovou koordinaci.
  Rozvíjí se od nejútlejšího věku a stojí v pozadí všech pohybových dovedností – od lezení až po tanec nebo sport.

  ⚠️ Motorika a dyspraxie

  Pohyb by měl být přirozenou součástí každodenního života dětí i dospělých.
  Někdy ale může být rozvoj pohybových dovedností zpomalený nebo narušený.
  V takovém případě může jít o vývojovou koordinační poruchu, označovanou jako dyspraxie (zkratka DCD – Developmental Coordination Disorder).

  Dyspraxie má vliv na koordinaci, motorické plánování i na schopnost učit se novým dovednostem.
  Dítě s dyspraxií může být neobratné, působit nejistě, často naráží do předmětů nebo se bojí her, které vyžadují koordinaci.

  🔎 Příznaky dyspraxie

  Dyspraxie se může projevovat v jakémkoli věku.
  V předškolním období bývají příznaky například:

  • potíže v sebeobsluze (např. nabírání jídla, oblékání)

  • problémy s jízdou na tříkolce, motokáře nebo kole

  • strach z míčových her

  • potíže s klidným sezením

  • problémy s pohybovou koordinací při písních ("Hlava, ramena, kolena, palce…")

  V mladším školním věku se mohou přidat:

  • potíže se stavebnicemi a puzzlí

  • problémy s držením tužky, kreslením a vystřihováním

  • časté narážení do lidí nebo věcí

  • neobratnost při běhu a hrách

  • problémy se skákáním, přeskakováním, balancováním

  • potíže s běžnou sebeobsluhou (oblékání, čištění zubů…)

  V dospívání pak přetrvávají zejména:

  • problémy s prostorovou orientací (např. v geometrii)

  • časté zakopávání nebo narážení

  • obtíže s psaním na klávesnici

  • potíže s odhadem vzdáleností

  • vyhýbání se sportovním aktivitám

  🧠 Léčba a terapie dyspraxie

  Dyspraxie patří mezi poruchy, které nelze úplně vyléčit, ale lze výrazně zlepšit pomocí vhodné podpory.
  Důležité je dítěti pomoci rozvíjet dovednosti, které jsou oslabené, a posilovat jeho sebedůvěru.

  Pomoci může:

  • ergoterapeut – zaměřuje se na rozvoj jemné i hrubé motoriky, sebeobsluhy a koordinace,

  • logoped – pomáhá s oromotorikou a komunikací,

  • hipoterapie – terapeutické ježdění na koni, které posiluje koordinaci i rovnováhu,

  • různé motorické hry a cvičení, která rozvíjejí smyslové vnímání i tělesnou stránku dítěte.

  Děti s dyspraxií mohou mít z pohybu zpočátku obavy – je proto důležité je trpělivě podporovat, oceňovat jejich snahu a dopřát jim dostatek času.

  🎯 Aktivity vhodné k rozvoji hrubé motoriky

  • překážkové dráhy

  • chození po obrubníku, kladině, zíďce

  • hry s míčem, kuželky, bowling

  • kopání do míče, trefování se do brány

  • hry na schovávanou, honěnou, lezení na prolézačkách

  • plavání, jóga pro děti, trampolína, cvičení s obručí

  • jízda na koni, tanec, bojové sporty, švihadlo

  💡 TIP: Skvělé jsou i balanční podložky, kameny nebo desky – posilují koordinaci i stabilitu.

  ✋ Jemná motorika

  Jemná motorika zahrnuje drobnější pohyby rukou a prstů, které umožňují manipulaci s malými předměty.
  Patří sem například zapínání knoflíků, navlékání korálků, kreslení nebo práce s plastelínou.

  Do oblasti jemné motoriky často řadíme i:

  • grafomotoriku (psaní, kreslení),

  • oromotoriku (motorika mluvidel),

  • vizuomotoriku (souhra zraku a pohybu).

  🎯 Aktivity k rozvoji jemné motoriky

  • hry s těstem, plastelínou, pískem, vodou nebo slizem

  • malování prsty

  • cvrnkání kuliček

  • prstové divadlo

  • stavění komínů, puzzlí, stavebnic

  • navlékání nebo přebírání korálků

  • zahradničení, vaření, míchání těsta

  • žonglování

  • hra na hudební nástroje

  💡 TIP NA HRU:
  Rozdělte zrnka nevařené rýže do dvou misek a připravte si ještě jednu prázdnou.
  Vezměte dvě pinzety – jednu pro sebe a jednu pro dítě – a soutěžte, kdo přenese více zrnek za určitý čas.

  🧸 Hračky pro rozvoj jemné motoriky

  👶 Hračky pro nejmenší

  Na trhu je spousta skvělých hraček, které jemnou motoriku rozvíjejí už od útlého věku.
  Patří mezi ně například:

  • textilní knížky,

  • dřevěné vkládačky,

  • nasazovací věže,

  • jednoduché manipulační hračky.

  💡 TIP:
  Kvalitní značkou kreativních hraček, které podporují tvořivost i motorický vývoj, je např. Djeco.

  🧩 Hračky pro děti dvouleté a tříleté

  S přibývajícím věkem dětí se jemná motorika rychle zlepšuje.
  Vhodné jsou:

  • dětské kuchyňky, kufříky s nářadím, puzzle a stavebnice,

  • zatloukací hračky, navlékací aktivity, magnetické rybičky,

  • první stavebnice ve stylu LEGO® nebo magnetické skládačky.

  Dbejte ale na bezpečnost a velikost dílků – malé části nejsou vhodné pro děti do tří let.

  🎨 Hračky pro předškoláky

  Předškoláky často baví i činnosti u stolu – knížky, omalovánky, samolepky nebo vystřihovánky.
  Tyto aktivity nejen podporují jemnou motoriku, ale i soustředění a trpělivost.

  📚 Hračky pro děti od 6 let

  V šesti letech bývá základní rozvoj jemné motoriky dokončen.
  Děti se začínají učit psát a zvládají drobné práce rukama.
  Pro další rozvoj můžete využít:

• kreativní sady (např. vyšívání, korálkování, origami),

• deskové hry, mikádo, tvoření z papíru nebo filcu.

  ✏️ Grafomotorika

  Grafomotorika je součástí jemné motoriky a úzce souvisí s psaním a kreslením.
  Vyžaduje koordinaci oka a ruky, správný úchop a schopnost soustředit se na detail.
  Správně rozvinutá grafomotorika je klíčová pro úspěšný nástup do školy.

  📈 Grafomotorický vývoj

  🧒 1–2 roky

  Dítě je schopné udržet pastelku v dlani.
  Úchop je ještě křečovitý, pohyb vychází z ramene.
  Objevují se první čmáranice bez tvaru.

  👶 2–3 roky

  Dítě drží tužku třemi prsty a zvládá kreslit na omezenou plochu.
  Začíná kreslit svislé a vodorovné čáry, obkresluje kruh a tvoří první hlavonožce.

  👧 3–4–5 let

  Dítě kreslí základní geometrické tvary (kruh, čtverec), umí vybarvovat,
  pohyb ruky je jistější a plynulejší.

  🧑‍🎓 5–6 let

  Předškolák zvládne detailní kresbu postavy, umí napsat některá tiskací písmena a často i své jméno.
  Je připraven na rozvoj psaní ve škole.

  💡 TIP:
  Dítěti doma vytvořte klidné místo pro kreslení.
  Podpora rodiče je důležitější než dokonalý výsledek.

  🚫 Grafomotorické obtíže

  Pokud se dítěti kreslení a psaní nedaří, může jít o oslabenou grafomotoriku.
  Projevuje se například:

  • pomalým tempem práce, nestíháním při diktátech,

  • únavou ruky, napětím, bolestí,

  • obtížemi s psaním na linky nebo zmenšováním písma,

  • neochotou psát a kreslit,

  • krátkou pozorností,

  • nebo tzv. pseudo-specifickými poruchami učení.

  Podpora jemné motoriky a trpělivý přístup mohou výrazně pomoci.

  👁️ Vizuomotorika

  Vizuomotorika je schopnost spojit pohled očí s pohybem ruky.
  Je neoddělitelná od grafomotoriky a je zásadní pro kreslení, psaní i běžné činnosti.

  Dítě s dobře rozvinutou vizuomotorikou dokáže přesně kopírovat tvary, obtahovat čáry a orientovat se v prostoru.

  🧭 Vizuomotorika a lateralita

  Vizuomotorika úzce souvisí s lateralitou – tedy s tím, zda dítě používá více pravou či levou ruku, oko nebo nohu.
  Rozlišujeme tři základní typy:

  • 🟢 Souhlasná lateralita – preferované oko a ruka jsou na stejné straně (např. pravé).

  • 🟡 Neurčitá lateralita – dítě nemá vyhraněnou ruku ani oko.

  • 🔴 Zkřížená lateralita – preferovaná ruka a oko jsou na opačných stranách těla.

  V předškolním věku se lateralita obvykle vyhraňuje.
  Pokud je však zkřížená, může ovlivnit psaní, čtení i koordinaci.

  💡 TIP:
  Při pozorování dítěte si všímejte, kterou rukou kreslí, do kterého oka se dívá nebo kterou nohou nakopává míč – pomůže to odhalit lateralitu přirozeně.

• Zdroj: Mamiee. Motorika jako základní kámen vývoje [online]. Praha: Mamiee.cz, [cit. 2025-10-19]. Dostupné z: https://www.mamiee.cz/hruba-jemna-motorika-psychomotoricky-vyvoj-ditete