Mateřská škola Klučenice
Knihy, zdroje, hračky a praktické články pro rodiče i děti.
Tipy ke čtení
Nejsou stejné
Šárka Miková
Milovat nestačí
Šárka Miková
Digiděti
Jan Kršňák
Jak připravit dítě do 1. třídy
Dana Kutálková
Malované logopedické pohádky
Magdalena Navrátilová
Obrázkové logopedické pohádky
Magdalena Navrátilová
Mezi námi předškoláky
Jiřina Bednářová · pro děti od 5 do 7 let
Emušáci – Ferda a jeho mouchy
Kniha a pomůcky pro práci s emocemi
Kde hledat inspiraci
Kliknutím na název otevřete vybranou stránku v nové záložce.
Případně navštívit jejich seminář nebo webinář.
Bezpečné a smysluplné hraní
Prakticky pro rodiče
Přechod z mateřské školy do základní školy patří k významným životním změnám – mění se režim, očekávání i role dítěte i rodičů. Dítě se musí přizpůsobit nové autoritě (učitelce), vydržet delší dobu soustředění, plnit úkoly, sedět u stolu a spolupracovat s vrstevníky.
Školní zralost není jen o znalosti písmen či počítání – jde o soulad více oblastí: motoriky, pozornosti, sociálních dovedností, řeči, sebeobsluhy i vnitřní motivace.
Rodiče mají nenahraditelnou roli – pomáhají dítěti těchto dovedností dosáhnout hravou formou a bez tlaku.
💡 Tip: Dejte dítěti malou denní „odpovědnost“ – nosí příbor, zapíná batoh, uklízí pastelky.
🎲 Hry: „Papoušek řekl…“, „Slovní fotbal“, hádanky a rýmovačky.
🧮 Hry: „Co zmizelo?“ (Kimova hra), třídění knoflíků, puzzle, hledání tvarů v místnosti.
🧩 Tip: Zkuste pexeso, „Najdi rozdíl“ nebo krátké příběhy, které dítě doplňuje.
🎨 Cviky: „Malujeme kolečko jako sluníčko, malé jako jablíčko“ – rytmicky s říkankou.
🤝 Hry: Společenské hry, „Na rodinu“, „Na obchod“, dramatizace příběhů.
| Den | Dopoledne | Odpoledne |
|---|---|---|
| Pondělí | Hádanky a rýmy | Překážková dráha |
| Úterý | Třídění tvarů | Pexeso |
| Středa | Modelína a stříhání | Kimova hra |
| Čtvrtek | Příroda a pozorování | Kresba postavy |
| Pátek | Stolní hra | Čtení pohádky a rozhovor |
Příprava na školu by měla být přirozenou součástí života dítěte. Každý den přináší malé příležitosti k rozvoji – rozhovor, hra, procházka, tvoření. To nejdůležitější, co můžete svému dítěti dát, je čas, pozornost a pocit bezpečí. ❤️
Dětská kresba není jen hra s pastelkami – je to způsob, jak dítě vyjadřuje svůj vnitřní svět. Každý obrázek vypovídá o tom, jak dítě přemýšlí, cítí a vnímá svět kolem sebe. Rodiče mohou z kresby poznat mnohem víc, než by se na první pohled zdálo.
Už batole si začne uvědomovat, že jeho pohyb zanechává stopu. Dítě objevuje kouzlo čmárání – čára vzniká úderem tužky do papíru, pohyb vychází z ramene a je zcela náhodný. Nejde o to, co kreslí, ale že kreslí. Těší ho samotný pohyb a výsledek není důležitý.
Kolem 3. roku už dítě rozpoznává, že jeho čáry něco připomínají. Může začít své čmáranice pojmenovávat („To je maminka“), i když skutečná podoba s realitou zatím chybí.
Kolem třetího roku se objevuje první pokus o zobrazení člověka – hlava s nohama, někdy i s ručičkami. Dítě kreslí to, co ví, ne to, co vidí. Hlava je středem světa, protože právě tvář vnímá nejvíce. Oči a pusa se objevují jako první detaily.
Kresba se zpřesňuje. K hlavonožci přibývá trup, ruce se připojují k tělu a děti začínají rozlišovat oblečení, vlasy nebo doplňky. Lidské postavy už se podobají „paňákům“ a v obrázcích se objevují i další prvky – dům, strom, slunce, rodina.
Kolem 6. roku je lidská postava členěná, má ramena, krk a rozdělené nohy. Dítě začíná chápat proporce, ale stále zůstává věrné svému subjektivnímu pohledu – kreslí to, co je pro něj důležité.
S nástupem do školy dítě chápe vztahy mezi lidmi a věcmi. Do kreseb přidává pohyb, zkouší profil, základy perspektivy i tzv. rentgenové vidění (vidíme dovnitř domů nebo postav). Vzniká „příběhová“ kresba, kde se už ukazuje vztah dítěte ke světu a k sobě samému.
Starší školní děti začínají kreslit to, co skutečně pozorují. Zlepšuje se proporce, přibývá detailů, pokoušejí se o stínování a prostor. Kresba se stává realistickou, někdy kritickou – děti už si všímají, že „to není dost hezké“, a potřebují podporu a uznání, aby měly z tvorby radost dál.
Vývoj dětské kresby je přirozenou součástí dozrávání motoriky, vnímání i myšlení. Každý obrázek je oknem do dítěte – ukazuje, jak se cítí, jak chápe svět a kde právě na své cestě vyrůstání stojí. Podporujme děti v radosti z kreslení, nikoli v dokonalosti.
Každý rodič si přeje, aby se jeho dítko vyvíjelo co nejlépe a dosahovalo v životě úspěchů. Základním stavebním kamenem vývoje je motorika – celková pohybová činnost člověka.
Úroveň motoriky odpovídá nejen za pohybové schopnosti dítěte, ale také za postavení těla, úchop předmětů (včetně tužky) a koordinaci. Ovlivňuje také lateralitu (tedy praváctví a leváctví) a řečové dovednosti dítěte.
Určitá míra motorických dovedností je člověku vrozená, ale velkou část lze ovlivnit prostředím, výchovou a podněty, které dítěti poskytujeme. Proto je důležité motoriku u dětí aktivně rozvíjet po všech stránkách.
Podle základního dělení rozlišujeme motoriku hrubou a jemnou. Jemná motorika se dále dělí na:
Grafomotorikadovednosti související s psaním a kreslením
Oromotorikamotorika mluvidel
Vizuomotorikakoordinace zraku a pohybu končetin
Na následujících řádcích najdete přehled toho, co by mělo dítě z hlediska motoriky zvládat v jednotlivých obdobích. Mějte však na paměti, že každé dítě je individuální a vyvíjí se vlastním tempem. Neměli bychom jednotlivé fáze uspěchávat, ale podporovat a motivovat dítě přiměřeně jeho schopnostem – například vhodným výběrem hraček.
Batolecí období trvá od 1 do 3 let. Jsou to roky plné pohybu, objevování a trénování nových dovedností.
Děti se v tomto období zdokonalují v chůzi a rovnováze, okolo 18. měsíce se objevují první pokusy o běh. Dvouleté dítě už často vyleze po schodech bez pomoci a okolo 3. roku zvládne i běh a střídání nohou při chůzi ze schodů.
Mezi 3. a 4. rokem dítě obvykle umí přeskočit čáru, stát na jedné noze nebo chodit po špičkách. Začínají také první pokusy o jízdu na tříkolce nebo dětském kole.
Jemná motorika se v batolecím věku neustále zpřesňuje. Kolem 18. měsíce se začíná tvořit preference ruky (pravák/levák) a dítě už zvládne postavit komín alespoň ze tří kostek. Dvouleté dítě obvykle dokáže samo si prohlížet knížku, nakreslit svislou čáru a napít se z hrnečku.
V předškolním věku se pohyby stávají plynulejšími, jistějšími a lépe koordinovanými. Dítě by mělo zvládnout:
Předškolák by měl ovládat i základní sebeobsluhu – obléknout se, zapnout zip, zavázat si tkaničky, najíst se příborem či zvládat běžné tvoření, malování a kreativní činnosti.
Tyto dovednosti by měli podporovat i rodiče doma. Zkuste do programu s dětmi zařazovat tvořivé činnosti – malování, vystřihování, práci s papírem, plastelínou nebo vyrábění podle ročních období.
Hrubá motorika zahrnuje pohyby celého těla a velkých svalových skupin. Je základem pro chůzi, běh, skoky, držení rovnováhy i celkovou koordinaci. Rozvíjí se od nejútlejšího věku a stojí v pozadí všech pohybových dovedností – od lezení až po tanec nebo sport.
Pohyb by měl být přirozenou součástí každodenního života dětí i dospělých. Někdy ale může být rozvoj pohybových dovedností zpomalený nebo narušený. V takovém případě může jít o vývojovou koordinační poruchu, označovanou jako dyspraxie (zkratka DCD – Developmental Coordination Disorder).
Dyspraxie má vliv na koordinaci, motorické plánování i na schopnost učit se novým dovednostem. Dítě s dyspraxií může být neobratné, působit nejistě, často naráží do předmětů nebo se bojí her, které vyžadují koordinaci.
Dyspraxie se může projevovat v jakémkoli věku.
Dyspraxie patří mezi poruchy, které nelze úplně vyléčit, ale lze je výrazně zlepšit pomocí vhodné podpory. Důležité je dítěti pomoci rozvíjet dovednosti, které jsou oslabené, a posilovat jeho sebedůvěru.
Pomoci může:
Děti s dyspraxií mohou mít z pohybu zpočátku obavy – je proto důležité je trpělivě podporovat, oceňovat jejich snahu a dopřát jim dostatek času.
💡 Tip: Skvělé jsou i balanční podložky, kameny nebo desky – posilují koordinaci i stabilitu.
Jemná motorika zahrnuje drobnější pohyby rukou a prstů, které umožňují manipulaci s malými předměty. Patří sem například zapínání knoflíků, navlékání korálků, kreslení nebo práce s plastelínou.
Do oblasti jemné motoriky často řadíme i grafomotoriku (psaní, kreslení), oromotoriku (motorika mluvidel) a vizuomotoriku (souhra zraku a pohybu).
💡 Tip na hru: Rozdělte zrnka nevařené rýže do dvou misek a připravte si ještě jednu prázdnou. Vezměte dvě pinzety – jednu pro sebe a jednu pro dítě – a soutěžte, kdo přenese více zrnek za určitý čas.
Na trhu je spousta skvělých hraček, které jemnou motoriku rozvíjejí už od útlého věku. Patří mezi ně například:
💡 Tip: Kvalitní značkou kreativních hraček, které podporují tvořivost i motorický vývoj, je např. Djeco.
S přibývajícím věkem dětí se jemná motorika rychle zlepšuje. Vhodné jsou:
Dbejte na bezpečnost a velikost dílků – malé části nejsou vhodné pro děti do tří let.
Předškoláky často baví i činnosti u stolu – knížky, omalovánky, samolepky nebo vystřihovánky. Tyto aktivity nejen podporují jemnou motoriku, ale i soustředění a trpělivost.
V šesti letech bývá základní rozvoj jemné motoriky dokončen. Děti se začínají učit psát a zvládají drobné práce rukama.
Pro další rozvoj můžete využít kreativní sady (např. vyšívání, korálkování, origami), deskové hry, mikádo, tvoření z papíru nebo filcu.
Grafomotorika je součástí jemné motoriky a úzce souvisí s psaním a kreslením. Vyžaduje koordinaci oka a ruky, správný úchop a schopnost soustředit se na detail. Správně rozvinutá grafomotorika je klíčová pro úspěšný nástup do školy.
Dítě je schopné udržet pastelku v dlani. Úchop je ještě křečovitý, pohyb vychází z ramene. Objevují se první čmáranice bez tvaru.
Dítě drží tužku třemi prsty a zvládá kreslit na omezenou plochu. Začíná kreslit svislé a vodorovné čáry, obkresluje kruh a tvoří první hlavonožce.
Dítě kreslí základní geometrické tvary (kruh, čtverec), umí vybarvovat, pohyb ruky je jistější a plynulejší.
Předškolák zvládne detailní kresbu postavy, umí napsat některá tiskací písmena a často i své jméno. Je připraven na rozvoj psaní ve škole.
💡 Tip: Dítěti doma vytvořte klidné místo pro kreslení. Podpora rodiče je důležitější než dokonalý výsledek.
Pokud se dítěti kreslení a psaní nedaří, může jít o oslabenou grafomotoriku. Projevuje se například:
Podpora jemné motoriky a trpělivý přístup mohou výrazně pomoci.
Vizuomotorika je schopnost spojit pohled očí s pohybem ruky. Je neoddělitelná od grafomotoriky a je zásadní pro kreslení, psaní i běžné činnosti.
Dítě s dobře rozvinutou vizuomotorikou dokáže přesně kopírovat tvary, obtahovat čáry a orientovat se v prostoru.
Vizuomotorika úzce souvisí s lateralitou – tedy s tím, zda dítě používá více pravou či levou ruku, oko nebo nohu. Rozlišujeme tři základní typy:
Souhlasná lateralitapreferované oko a ruka jsou na stejné straně (např. pravé)
Neurčitá lateralitadítě nemá vyhraněnou ruku ani oko
Zkřížená lateralitapreferovaná ruka a oko jsou na opačných stranách těla
V předškolním věku se lateralita obvykle vyhraňuje. Pokud je však zkřížená, může ovlivnit psaní, čtení i koordinaci.
💡 Tip: Při pozorování dítěte si všímejte, kterou rukou kreslí, do kterého oka se dívá nebo kterou nohou nakopává míč – pomůže to odhalit lateralitu přirozeně.
Mamiee. Motorika jako základní kámen vývoje [online]. Praha: Mamiee.cz, [cit. 2025-10-19]. Dostupné z: mamiee.cz
Uvedené věkové údaje jsou orientační. Každé dítě se vyvíjí vlastním tempem; při nejistotě se poraďte s učitelkou nebo příslušným odborníkem.